Označení „A“ u názvu našeho týmu píšu už jen ze zvyku a zápas v Hrušovanech myslím jasně ukázal, že v současnosti prostě 2 mužstva dospělých neposkládáme. Bylo nás přesně jedenáct. Domácí, stejně jako my, prohráli úvodní 3 utkání a úroveň zápasu tomu odpovídala. Ze začátku zápasu se nám ještě dařilo podržet balón a díky prostupné obraně soupeře jsme se dostávali i do zakončení, hlavně střelami ze střední vzdálenosti. Hrušovany naopak hrozily spíš ze stran a z rohů. Jediný gól prvního poločasu však padl úplně jinak – domácí bek nahrával brankáři, tomu míč skočil a k překvapení všech na hřišti skončil v bráně.

Druhá půlka už byla prakticky na jednu bránu. Domácí ještě zintenzivnili presink a to nám dělalo problémy, vůbec jsme nebyli schopni podržet balón. Naplno se projevila nemožnost střídání a slátaná sestava. Naše obrana odolávala celkem dlouho, spoustu střel jsme zblokovali, ale nakonec jsme přeci jen dvakrát inkasovali a znova odjeli bez bodu. Třetí zápas v řadě, ve kterém jsme neudrželi vedení. Ale jestli jsem minule chválil Pozořice za obětavý a bojovný výkon, tak hru Hrušovan nemůžu označit jinak než jako zákeřnou a sprostou. V kombinaci s tamními osvícenými fanoušky máme v soutěži další Kupařovice…

[zápis FAČR]