Naše béčko jelo do Blučiny opravdu jenom v sedmi lidech. Plno zranění a bohužel i nějaký ten trest – to jsou příčiny této nastalé situace. Nechtěli jsme aby zápas byl kontumován a tak to těch sedm kluků muselo odmakat celý zápas. A vedli si opravdu velice zdatně. O průběhu zápasu snad ani nemá cenu moc psát. Snad jen to že i v sedmi lidech se nám podařilo sem tam přejít do útoku. V první půlce jsme dokonce s přímáku i docela nebezpečně ohrozili branku. Několik dobrých náběhů prokázal Šimon ale většinou byl příliš osamocen na to aby se dostal až k zakončení. To se mu povedlo až ve druhé půlce a byla to myslím docela štiplavá střela pro domácího golmana. No ale jinak měl zápas očekávaný průběh. Díky našemu nasazení a nezměrné bojovnosti všech kluků však neskončil nějakým extra velkým výpraskem. Samozřejmě deset je dost ale vzhledem k okolnostem je to spíš výhra pro nás. Takže musím vyzdvihnout výkon všech sedmi statečných jak jsem psal v nadpise není to ani nadsázka pro mě opravdu stateční byli. Dík hoši.  Po podzimu sedmé místo sedmnáct bodů po pěti výhrách a dvou remízách k tomu pět porážek. Skore i po tomto debaklu slušné 33:35. Slušný střed tabulky by nám slušel ale samozřejmě poslední kola nám moc optimismu nepřidávají. Snad bude na jaře lépe.